čtvrtek 7. prosince 2017
v 19.00 hodin - sál ZUŠ Žacléř


Jiří Bárta
violoncello
a
Terezie Fialová
klavír

Program vystoupení:

Večer věnovaný Leoši Janáčkovi,
Ludwigu van Beethovenovi a Milanu Kunderovi
jako hold geniálním tvůrcům třech epoch západoevropské kultury

Zazní skladby:

Ludwig van Beethoven: Sonata pro violoncello a klavír č. 4 C Dur op. 102, č.1

Leoš Janáček: Sonata pro housle a klavír
(v úpravě Jiřího Bárty pro violoncello a klavír)

Leoš Janáček: Pohádka pro violoncello a klavír

Ludwig van Beethoven: Sonata pro violoncello a klavír č. 3 A dur op. 69

a přednes textů z knihy Milana Kundery: Můj Janáček

- - -

Janáček, Beethoven ...a Milan Kundera
Dodnes se setkávám s nepochopením hudby Leoše Janáčka, kupodivu zvláště v naší krásné České republice. A často se ptám sám sebe, není chyba v nás interpretech? Většina akademických návodů jak správně Janáčka uchopit vychází z předpokladu, že Janáček je jakýsi moravský exot sbírající nápěvky mluvy a zpěv ptáků, který jaksi neuměl instrumentovat, takže dodnes přetrvávají úpravy v jeho orchestrálních partiturách, že neuměl správně používat tóniny, takže se mění např. jeho ces dur na h dur, protože se přece lépe čte. Napadlo by něco podobného odborníky v případě Beethovenově? Sotva. Přitom jaký je rozdíl mezi hudbou obou skladatelů, kromě rozdílu více než jednoho století, stylů? Oba dva pracují s úsporností, nikde není noty navíc, podobně bolestně i tvoří, často škrtají a přepisují. Podobné jsou zvraty jejich nálad, nadzemská pianissima střídají urputná fortissima, něha s živočišnou brutalitou se u nich snoubí se stejnou grácií, takto nenásilně uchopenou jen díky genialitě svých tvůrců. A co spojuje oba snad nejvíce, je úpřímnost sdělení a pravdivost emocí bez stop vypočítavosti vůči posluchači.

Proč většina z nás nevnímá krásu Janáčkovu tvorby se stejnou intenzitou jako tu Beethovenovu? Odpověď se snážíme najít v dnešním koncertě, kde vedle sebe stavíme čtyři z vrcholných skadeb obou skladatelů a na pomoc si bereme útlou studii Milana Kundery Můj Janáček. Že je Milan Kundera světem uctívaný romanopisec a filosof ví každý z nás, ale že dovede psát o hudbě stejně poutavě jako o svých románových postavách, to bude možná překvapením. Kundera svého Janáčka miluje a právě přístupem k němu bez předsudků a zaběhnutých teorií jako ke skladateli rovnému těch z největších se dobírá odpovědí. Odpovědí překvapivých a logických psaných mistrovským perem velkého spisovatele.

Jiří Bárta


Violoncellista Jiří Bárta a klaviristka Terezie Fialová se společně etablovali během posledních pěti let na domácí i zahraniční scéně jako duo dvou mimořádných hudebních individualit spojující hudební spontánost se snahou o autentickou interpretaci skladatelova zápisu. Společně zahráli nejen v mnoha významých koncertních sálech jako např. v Praze, Českém Krumlově, Kutné Hoře, Košicích, Mnichově, Hamburku, Istanbulu, Ankaře, Madridu, Bilbau nebo americkém Newportu ale také na mnoha místech milované České republiky, kam se stále raději vrací. I nám v Žacléři již jednou společně záhráli v prosinci 2014.

Jiří Bárta - iniciátor, dramaturg a spoluzakladatel Mezinárodního festivalu komorní hudby v Kutné Hoře, patří již od 90. let ke špičce violoncellistů své generace. V rámci své rozsáhlé koncertní činnosti vystupuje s orchestry jako jsou Česká filharmonie, Slovenská filharmonie, Pražská komorní filharmonie, Pražští symfonikové, Royal Philhramonic Orchestra London, Royal Scottish National Orchestra, Royal Liverpool Philharmonic nebo Berliner Symphoniker s dirigenty jako jsou Jiří Bělohlávek, Charles Dutoit,Libor Pešek, Gennadij Rozhdestvenski nebo Maxim Šostakovič. Je pravidelně zván na festivaly a pódia v Evropě, v obou Amerikách, Ásii i Austrálii.

Jiří Bárta je nadšený propagátor soudobé hudby, spolupracoval mj. s Petrem Ebenem a Markem Kopelentem, z mladší generace pak s Pavlem Zemkem, Martinem Smolkou či Ondřejem Kukalem. Mnoho skladeb, často pro něj napsaných, uvedl v české nebo světové premiéře. Neváhá znovuobjevovat i skladby méně známých skladatelů 19. století, prakticky se zajímá i o autentickou interpretaci staré hudby,vášnivě se věnuje komorní hudbě.

Bártovy četné nahrávky u firmy Supraphon byly mnohokrát oceněny, mj. Cenou Harmonie, Grammophone Editor's Choice, Klassik Heute Empfehlung . Kromě Supraphonu Jiří Bárta natáčel i pro firmu Lotos, Deutsche Gramophon a v poslední době pro londýnský Hyperion. Jeho diskografie zahrnuje mj. Bachovy suity, Šostakovičovy koncerty, ale i Foerstrův koncert nebo Rubinsteinovy sonáty. Jiří Bárta je držitelem ceny Hammer Rostropovich Award v Los Angeles (1991) a Europäische Förderpreis für Musik v Drážďanech (1991). Studoval v Praze u Josefa Chuchra, v Kolíně n. Rýnem u Borise Pergamenschikowa a v Los Angeles u Eleonore Schoenfeld.
Hraje na violoncello Dietmara Rexhausena (2012).

Další infornace naleznete na: www.jiribarta.cz


Terezie Fialová patří k nejtalentovanějším klavíristům nastupující generace. Přes své mládí je také uznávanou komorní partnerkou předních českých i zahraničních sólistů (J. Špaček, R: Patočka, M. Bačová, J. Bárta, S. Šaturová, C. Chapelle, E. Ruske, E. Tzikindelean ad.). Je absolventka konzervatoře v Brně (klavír, housle) a AMU v Praze (prof. Ivan Klánský) a Hochschule für Musik und Theater Hamburg (Niklas Schmidt). Absolvovala také studijní stáže na Hochschule für Musik Luzern, Hochschule für Musik Leipzig a mistrovské kurzy a masterclass (Reichenau, Weikersheim, Hamburg, Kalifornie, Verbier). Jako houslistka byla členkou mezinárodního orchestru mladých "The Young Sound Forum of Europe", Je členkou klavírního tria Eben trio, se kterým v r. 2012 zvítězila v mezinárodní soutěži "Concours de musique du Lyceum Club International de Suisse (Lausanne)", poté byla pozvána na prestižní Verbier Festival Academy 2013 (mj. zde provedla světovou premiéru klavírního kvartetu E. Nesbita).

Je laureátka mezinárodních soutěží (Janáčkova soutěž, Smetanovská soutěž, soutěž B. Martinů Praha, Val Tidone Itálie, M. Yudina v Petrohradě, Ch. Nennen Concours v Holandsku atd.). Je držitelkou ceny Anny Hostomské. Jako sólistka i s předními našimi i zahraničními orchestry vystoupila ve většině států Evropy, v USA a Japonsku. Je zvána na festivalová pódia jako Pražské jaro, Moravský podzim, Mezinárodní festival Kutná Hora a Český Krumlov, Dvořákova Praha, Hudební slavnosti Emy Destinové, Ellas Crean Madrid, Arte Sacro Madrid, Festival Mitte Europa, Sarajevská zima, Meclenburg Vorpomenn, Flaneries de Musicales Reim, Pau Cassals Festival, Washington Festival Newport Music Festival atd. Její nahrávky pro společnost Arcodiva vzbudily zaslouženou pozornost mezinárodní kritiky, získala také prestižní ocenění "Recording of the Month" a "IRR Outstanding".

Další infornace naleznete na: www.tereziefialova.cz



Koncerty KPH podporuje:

Město Žacléř, Nadace Český hudební fond,
TK OBALY s.r.o. Trutnov, Antonín Krbílek, Otesánek s.r.o.
Jindřiška Matušíková, MAARA & CO s.r.o.
manželé Bednaříkovi, Zdravé žití U tří růží
- - -


[ www.kph-zacler.cz 2017  www.maara.net ]

kontakty:
p. Jiří Jirásek
info@kph-zacler.cz


adresa:
KPH - ZUŠ Žacléř
Hudební 308
542 01 Žacléř
tel.: 499 776 350